Máte-li krb na dřevo, který používáte na vytápění, nebo si u něj chcete jen čas od času posedět, určitě řešíte také palivové dřevo. Sušení dřeva a skladování dřeva jsou totiž některé z faktorů, které mají vliv na výkon a kvalitu při spalování.
Typ a kvalitu palivového dřeva upravuje evropská norma EN 14961-5 (Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 5: Palivové dřevo pro maloodběratele). Kvalitu a pohodlí při topení můžeme ovlivnit hned několika způsoby.
Vhodné palivové dřevo
Dřevo z různých druhů stromů rozlišujeme podle jeho tvrdosti, tj. na tvrdé a měkké, přičemž se k tomuto označení váží další spojené vlastnosti dřeva. Měkké dřevo (do 40 MPa)pochází z jehličnatých dřevin jako smrk, borovice a z listnatých: topol, olše, lípa, vrba. Mezi středně tvrdé dřevo (nad 40 MPa) se řadí buk, dub, ořech nebo bříza, jasan, modřín a ovocné dřeviny. Habr, tis a akát jsou nejtvrdší (od 80 MPa). Tvrdost dřeva ovlivňuje více faktorů než jen část kmene. Na tvrdost má vliv struktura, hustota, anatomická stavba a aktuální vlhkost dřeva.
Víte, že: Přesnou tvrdost lze také změřit např. Brinellovou metodou. Bez ohledu na druh stromu, se každé dřevo stává sušením ještě tvrdší, a tedy kvalitnějším materiálem pro topení.
Na roztopení nám dobře poslouží spíše měkké dřevo ve formě třísek, které dobře chytá, rychle udělá teplo a také rychle shoří. Na dlouhodobé topení je vhodné použít dřevo tvrdé. To má totiž větší výhřevnost a déle vydrží. Obzvláště ceněný je habr. Dobře vyčištěný komín i kamna jsou samozřejmostí.
Palivové dřevo a vlhkost
Vlhkost palivového dřeva je opravdu důležitý činitel. Při spalování vlhkého dřeva bychom si snadno zadehtovali nejen kamna či krb, ale také spalinové cesty. Také do ovzduší bychom vypouštěli více zplodin. Při spalování vlhkého dřeva se díky vypařované vodě velké množství energie spotřebuje na samotné hoření. Na výhřevnost tak zbude mnohem méně. I to je důvod, proč dřevo nejdříve vysušit. Počáteční vlhkost bývá cca 60%. Samozřejmě, čím měkčí dřevo, tím schne rychleji. Postačí mu i jeden rok. Nejtvrdší dřevo se může sušit dva roky i více než je schopno přinést ten největší užitek při spálení. Je-li dřevo ale příliš suché, rychle se spálí a mnoho energie zmizí v kouřovodu.
Víte, že: Optimální vlhkost dřeva určeného ke spalování je 20% RH. Při této vlhkosti má dřevo i optimální výhřevnost. Co do rozměru, má tvrdé dřevo nepatrně vyšší výhřevnost oproti měkkému. Obecně má dřevo výhřevnost okolo 1500 až 2000 kWh/prm, tedy vždy něco přes 4 kWh/kg. Tvrdí se, že výhřevnost je srovnatelná s hnědým uhlím. Při správném spalování je však dřevo mnohem ekologičtější.
Úprava pro sušení a skladování
Nejlépe je špalky dřeva rozseknout. Dojde tak snadněji k provzdušnění a rychlejšímu schnutí dřeva. Zvláště v případě břízy je rozseknutí špalku důležité pro správné proschnutí. Mějme na paměti, že větší kusy dřeva schnou pomaleji.
Dřevo je dobré vyskládat tak, aby mohl vzduch neustále procházet. Zároveň se dřevo zastřešuje, aby nebylo neustále vlhčeno deštěm. Od země je potřeba odizolovat, aby se vlhkost nenasákla ani zespoda. Po vysušení můžeme dřevo umístit dovnitř, kde je sucho a teplota se pohybuje okolo 15°C. S dřevem se tak bude mnohem lépe topit.
Víte, že: Podle způsobu sušení dřeva je potřeba zvolit adekvátní technologie a podmínky, aby bylo dosaženo optimálních hodnot pro kvalitu, vlhkost a tvrdost palivového dřeva.
Někdy jsou však možnosti prostoru pro sušení dřeva omezené. V některých případech se dřevo, ať už vlhké či suché skladuje či suší v uzavřeném prostoru. V takových případech je důležité udělat maximum pro zajištění optimálních podmínek. Dřevo do určité míry reguluje vlhkost vzduchu. Pokud je však vlhkost dřeva poměrně vysoká, tato regulace není dostatečná. Relativní vlhkost prostředí se pak zvyšuje díky vlhkosti odpařující se ze dřeva a může způsobit problém. V takovém případě dává smysl použít odvlhčovač. Určitě by dřevo mělo být vyskládáno tak, aby bylo zajištěno proudění vzduchu. Typ odvlhčovače se volí podle množství dřeva a způsobu odvlhčování. Opatření je potřeba udělat v předstihu, než se v prostoru začne kondenzovat voda a tvořit plíseň, která by mohla znehodnotit jak dřevo, tak konstrukci prostoru.
Zjišťování vlhkosti a teploty
Pořízení termo-vlhkoměru (termo-hygrometr) při skladování dřeva v uzavřených prostorech či vlhkoměru pro zjišťování vlhkosti dřeva není vůbec od věci. Pomohou vám dosáhnout optimálních hodnot a zjistit správný čas, kdy začít se spalováním a dřevo naopak nepřesušit.
Víte, že: Vyzkoušet si, jak dřevo pracuje s vlhkostí, můžete i doma malým pokusem. Zabalte mokré dřevo do igelitového pytlíku a totéž udělejte se suchým dřevem. Nechte je přes noc v teple. Po rozbalení uvidíte, že pytlík s mokrým dřevem bude zapařený, se suchým dřevem nikoli.
Správné spalování dřeva
Pro správné spalování si jen stačí shrnout dosavadní informace:
- Čisté spalinové cesty. – Pravidelně čištěný kouřovod.
- Spalovat jen správně usušené palivové dřevo.
- Nedusit oheň. – Nechat oheň hořet ne dýmit.
- Určitě nezapomeňte na zajištění bezpečnosti při provozu kamen či krbu a pravidelnou kontrolu.
Dřevo je dřevo a romantiku ohně nelze ničím jiným nahradit. Na závěr jen přání krásných chvil strávených u krbu či kamen.
Víte, že: Nevyčištěné saze mají každoročně na svědomí 85% požárů komínů.
